S Androidem na cestách

Už když jsem přemýšlel jaký mobil si vlastně koupím a věděl jsem že to bude Android, vybíral jsem dopředu kterou z navigaci zvolit. Po zakoupení HTC Desire jsem se nakonec podle zkušeností a doporučení rozhodl pro Sygic. Později ale přicházela chvála spíše na CoPilota a já měl cukání zkusit i tuto aplikaci.
Jaké pak byly osobní zkušenosti a co jsem nakonec zvolil, zkusím napsat v tomto článku s bonusem na konci :).


Navigace: Sygic versus CoPilot
Navigací je samozřejmě ještě více, ale tyto jsou tak nějak pro Android nejznámější, nepoužívanější a nejlepší. Jedna ale musí být lepší né?! Při rozhodování je to stále ve všem stejné, a já věděl že stejně to bude i zde. Zkrátka je to tak, že jedna má něco navíc a ta druhá zas něco jiného, zajímavého. Všichni to známe a musíme si tedy zvolit priority a určit zda je lepší kvalita nebo komfort - to je právě dilema mezi CoPilotem a Sygicem.

Jak už jsem zmiňoval výše, první jsem volil Sygic pro jeho velkou chválu a rozšíření. Vše chodí perfektně, vypadá hezky, naviguje dobře a hlavně v čas. Proč bych měl tedy přecházet a hledat jinou aplikaci.... Sygic totiž není úplně vhodně uzpůsoben pro systém Android. Po spuštění nereaguje na hardwarová tlačítka (kromě hlasitosti) a vše se tak musí řešit pomocí dotykového displeje (to by až tak nevadilo). Co je vytýkáno více, je zakrytí stavové lišty Androidu - není tak vidět co vám přišlo za SMS, e-mail, není vidět stav baterie a další. Problémy jsou pak při vyřizování telefonátů a čtení příchozích zpráv v průběhu navigace. Když se dobře z aplikace vyskočí, můžete si dělat co chcete a navigace naviguje dál, přes naposledy spuštěné aplikace se dá opět vrátit do navigace a sledovat vybranou trasu před sebou.

CoPilot má být v tomto lepší. Dobře je začleněn do systému a tak tedy už vidíme stavovou lištu, reaguje na hardwarové klávesy a můžeme jej schovat pro běh na pozadí a věnovat se jiným dočasným úkonům. Údajně také plánuje lepší trasy (toho jsem si ale osobně za dobu používání nevšiml - byly totožné jako u Sygicu). Není zde ale problém dotáhnout potřebné mapy pro jakýkoliv stát, oproti Sygicu se zde tahají přes bezdrátové připojení přímo do telefonu pomocí svého účtu pro CoPilota. CoPilot ovšem zřejmě v mapových podkladech počítá trochu dopředu, a tak vás může navigovat po silnici, která se teprve staví :). Co mne ovšem odradilo od této aplikace nejvíce, je chybová hlasová navigace. Když je před vámi křižovatka a hlas z navigace vám jen 3x oznámí "přímo před vámi..." a nic víc. je to hrubá chyba. Stejně jako když vám hlásí číslo výjezdu z kruhového objezdu a jednou se netrefí nebo si připočítá pár výjezdů navíc. To jste pak dobře zmaten, když podle displeje máte jet 2. výjezdem a hlas navigace vám už po třetí opakuje že máte jet 3. výjezdem. Navíc nezná termíny jako "mírně vlevo" a další.

Pro mne tedy zvítězil Sygic. Už jen proto, že se mohu spolehnout na hlasovou navigaci a plně se tak věnovat řízení a situaci na silnici.


Záznam trasy: myTrack - řešení od Google týmu
Pomocí GPS lze samozřejmě i zaznamenávat prošlou / projetou trasu. Aplikací existuje hned několik. Já jsem si vybral bezplatný myTrack - aplikaci od Google týmu a jsem velmi spokojen (jak jinak). Někdo může mít připomínky, že se nehodí na dlouhé pěší tůry nebo vůbec delší záznamy. Vše je ve velké míře dáno intervalem záznamu, který jde ve většině podobných aplikací libovolně měnit a nejinak je tomu i v této aplikaci. Absolvovanou trasu vidíme hned na displeji s informací o rychlosti, výšce, době pohybu a dokonce i času, po který jsme se nepohybovali a další zajímavé údaje jako jsou maximální stoupání a tak dále. Jedním kliknutím trasu odešlete do map vašeho Google účtu, kam se nahrají i podrobné informace. Pokud soubor GPX s trasou nahrajete na jiný server, který zobrazuje i další podrobnosti a časové grafy, budou tam.

Já jsem si zkusil jeden test záznamu trasy (v průběhu jízdy), když jsem jel autobusem domů. Jak je vidět (viz níže), řidič překročil maximální rychlost mimo obec. V aplikaci dokonce vidím kde to bylo a kdybych soubor nahrál jinam, bude to tam také. Já zvolil Mapy Google, jelikož je to pro mne jednodušší a postačující.
Na Mapách Google pak vidíte absolvovanou trasu po dobu záznamu a po kliknutí na cíl pak vypsané informace o trase s grafem převýšení, které přikládám i zde pod článkem.
Zkoušel jsem pak i v autě sledovat rychlost s rychlostí udávanou díky GPS. Přes menší zpoždění byla stejně přesná jako na tachometru. Přesnost mne překvapila.


Test záznamu trasy - data:
Total Distance: 35,94 km (22,3 mi)
Total Time: 38:05
Moving Time: 33:46
Average Speed: 56,63 km/h (35,2 mi/h)
Average Moving Speed: 63,86 km/h (39,7 mi/h)
Max Speed: 104,40 km/h (64,9 mi/h)
Min Elevation: 256 m (840 ft)
Max Elevation: 416 m (1366 ft)
Elevation Gain: 180 m (589 ft)
Max Grade: 5 %
Min Grade: -13 %
Recorded: čt 4 29 15:28:32 GMT+02:00 2010
Activity type: -

Zobrazit místo Test záznamu trasy. na větší mapě

Počasí aneb jak je a jak bude

Nemusím zde snad vysvětlovat, jak je výhodné nebo užitečné sledovat stav a vývoj počasí s prognózou na příští dny. Důležité je spíš kde sledovat. Nejideálnější je mít nějakou ověřenou meteostanici v místě bydliště nebo alespoň co nejblíže. Kolem Boleslavi jsou hned dvě, a to podrobné a přesné. Jedna je v Čachovicích a druhou najdeme v Mnichově Hradišti. Aktuální stav pak ještě sleduji pro celou ČR z důvodu blížících se srážek, bouřek čí jiných jevů a výstrah. K tomu mi asi nejlépe slouží  radar.bourky.cz kde jsou zahrnuty i meteostanice ČHMÚ s možností zobrazení výstrah. Srážky pak popřípadě pozoruji na novém portálu CHMI nebo radar.meteopress.cz s aktuálním stavem teplot, větru, tlaku a další.

Ovšem než stav aktuálního počasí je zajímavější a více přínosné sledovat předpověď počasí na další dny. Existuje plno služeb. Placených i zdarma, přesných a méně přesných, podrobných nebo jen nějak zajímavých.
Mezi ty naše patří dobře zpracované a přesné nasepocasi.cz, jen škoda že je tato služba placená, navíc když jsou zde k dispozici jiné zdarma a kolikrát i přesnější. Já proto sleduji velmi přesnou krátkodobou předpověď z Varšavské univerzity na new.meteo.pl, kde si přímo kliknutím na mapu zobrazíte podrobnou předpověď na následující dny v hodinových stavech. Za zmínku ovšem stojí další české projekty jako například známý Aladin a Medard.

Nesmím ale zapomenout na sezónní situace vodních toků, pro mne tedy hlavně povodí Labe s Jizerou a nebo na online sledování pozic sypačů v zimě.

Na závěr jsem vložil stav počasí v Čachovicích a zajímavý widget, který mne v poslední době zaujal.

No a kde sledujete počasí vy? Věděli jste vůbec o těchto službách nebo máte jiné zdroje? Mě tedy počasí z televize nestačí, pokud ovšem nepočítám meteotv.meteopress.cz nebo videokanál na YouTube, kde nám alespoň zdarma ukáží předpověď z placené služby MeteoView.


Meteostanice Čachovice


Widget se stavem počasí pro Mladou Boleslav

YoWindow.com
Forecast by yr.no

Mám chutě a nejsem náročný!

Poslední dobou, vlastně to trvá už sakra dlouho, mám stále chutě na něco s masem, sýry nebo skořicí a nevypadá to, že by mne měly brzo opustit. Prostě je mi jedno co přede mne "hodíte", pokud to jídlo bude obsahovat alespoň jednu položku z výběru: maso, sýry, skořice. Nejlépe ale vše dohromady :).

Vlastně když o tom teď přemýšlím, masa se nevzdám nikdy (nebo dokud budu mít zdravý rozum). Sýrů také ne, hlavně ty s plísní bych velice postrádal. A skořice? Já vlastně nevim proč mě láká skořice, jednoduše je dobrá a chutná mi. Přitom je to jenom taková kůra ze stromu, co? Já prostě miluji jeji vůni a takovou tu "čarovnou" chuť. Jen si na ni vzpomenu a dostanu chuť na něco se skořicí. Koukám, že jsem ji zde věnoval nejvíce textu :). Asi se na Facebooku přidám k fanouškům do skupiny "Skořice" :).

Čeho bych se dokázal vzdát, a vlastně i rád, je zelenina. Když už, tak trochu té syrové, ale hlavně ne dušenou, sterilovanou, kysanou nebo co a jiné takové hrůzy podobné těm "kunovjankám", "majolenkám", "apolenkám", fuj. A nejhorší je celer, jo. Skořice, skořice, skořice, musim zas rychle začit myslet na skořici..... :).

Názor na Wiki-komentáře

Od Sidewiki (Wiki-komentářů) si slibuji bližší poznání webových stránek. Zkrátka díky komentářům bych si rád udělal rychlý přehled o kvalitě dané stránky / webu, právě díky osobním pohledům od uživatelů. Pokud se tedy jedná o vstupní stránku. V dnešní době se totiž objevuje plno stejných nebo velmi podobných webů a já rád preferuji kvalitu nad kvantitou. Vybrat takovou stránku je v některých oblastech těžké.

Wiki-komentáře k jednotlivým článkům nebo dokonce kontextu (což je také možné komentovat) se sklání většinou na formu diskuse. Zde se kvalita příspěvků odvíjí od obsahu a konkrétního člověka. Já bych zde čekal nějakou další zajímavost, zpestření, doplnění nebo vlastní názor, zkušenosti a podobně. Zkrátka čekám lepší "zdroj" informací než jsou komentáře pod článkem, které se na našich webech vždy zvrtnou na výměnu názorů, urážení, spam a další nezajímavý obsah.

Na českých webech nejsou wiki-komentáře, tak rozšířené, doufejme, že se časem situace zlepší.

s odkazem na: GUG.cz: Články na téma Google aplikací (zobrazit ve WikiKomentářích Google)

Comenia Script

Vždy jsem psal spojitě - klasickým písmem, které se učí na škole - přečíst to, ale kolikrát dělalo problémy i mně. Stejně mi ale spojité písmo připadá svižnější, dělat pauzy mezi písmeny je sice pak čitelnější, ale připadá mi poněkud pomalé - musel bych asi vyzkoušet (hlavně se to pořádně naučit).

Psát "psace" jsem uměl opravdu rychle a nedělali mi problémy rychlosti diktátů. Později jsem nějak pozapomínal a ulehčoval si velká písmena tiskacími. Nyní když něco chci poznamenat, píši velkým tiskacím písmem (malým neumím). Souvislejší věty a delší text pak "psace".
Ovšem abych pravdu řekl, už asi 3 roky jsem nenapsal souvislejší text rukou na papír (když nepočítám matematické vzorce a příklady).

Teď jsem si zkusil něco cvičně napsat ("psace") a mám ruku takovou zdřevěnělou - už to není ta rychlost jako dříve a pero mi tolik neklouže po papíru - možná o důvod víc zkoušet nové písmo :).

s odkazem na: Radana Lencová (zobrazit ve WikiKomentářích Google)

Má výhra NIKON COOLPIX S570 - rozbalování

Dnes po 9 hodině ranní mi přišla výhra z časopisu Euro Campus - Fotoaparát NIKON COOLPIX S570, který jsem vyhrál fotografií vážky focenou ještě bratrovým fotoaparátem. Vše je vlastně řečeno ve videu níže. Předem se omlouvám za svůj přednes a špatnou kvalitu natáčení videa - nahrával jsem fotoaparátem připevněným na krk pomocí popruhu. Za houpavý pohyb nahrávacího zařízení může moje panděro :).

Fotoaparát NIKON COOLPIX S570, se dobře hodí na nějaké akce s kamarády, kde se nechcete obtěžovat zavazadlem pro foťák. Tento se krásně vejde do kapsy a jeho snímky jsou velmi dobré. Určitě ho v budoucnu otestuji.

HTC Desire po několika dnech soužití

HTC Desire jsem si oblíbil už podle parametrů, fotek a videí, které kolovaly na internetu. Věděl jsem tedy do čeho jdu a co mne čeká. Skutečnost je ale taková, že mne tento mobil nepřestává překvapovat.

//Článek není myšlen jako plnohodnotná recenze, ale spíše popisuje osobní zkušenosti a postřehy z používání HTC Desire.

Konstrukce a celkové vybavení
V ruce se Desire drží velmi dobře a použitý materiál, který střídá "pogumovaný" plast s tvrzeným plastem či metalickou slitinou (stále se všichni dohadují, co že to vlastně je kolem displeje), je kvalitní a nezanechává na sobě otisky nebo nečistoty. Materiál je stejný jako jako mobilu NEXUS ONE, jejímž konkurentem má právě Desire být.
Reproduktor pro hovory je velmi dobrý a neměl jsem problém s poslechem volajících. Senzor přiblížení se pak postará, abyste uchem neprovedli nechtěnou akci. Další senzor na přední straně se pak stará o jas displeje v různých podmínkách - osvědčilo se. Na horní části ještě nalezneme kontrolku LED, jenž informuje o stavech zařízení a zároveň slouží jako notifikace událostí (SMS, e-mail, ...). Optický senzor pod displejem, nahrazující tracball z dřívější modelů od HTC (včetně NEXUSU), pracuje velmi dobře a troufám si tvrdit, že vydrží déle než předtím používaná kulička (trackball). Osobně optický senzor, jenž je oproti ostatní tlačítkům zapuštěn do těla přístroje, používám jen v případě korekce v textu a na funkci potvrzovacího tlačítka, které se tiskne stejně jako ostatní jej skoro nevyužívám - tedy pokud nepočítám spoušť fotoaparátu. Pod displejem dále najdeme tlačítka přímo typická pro OS Android. Tedy tlačítko zpět, vyhledávání, domů a menu. Jejich stlačení funguje velmi dobře a pocit tisknutí nedoprovází žádný nepříjemný efekt.
Z hardwarových kláves najdeme na Desiru už jen kolébkové tlačítko na ovládání hlasitosti, kterému je občas vytýkáno umístění na levé straně přístroje.
Vespod mobilu je konektor microUSB, jejímž prostřednictvím je možné telefon připojovat k PC a nabíjet baterii. Dále zde najdeme už jen otvor pro mikrofon.
Vrchní část obsahuje 3,5 mm jack konektor pro jakákoliv sluchátka nebo náhlavní soupravu pecek s mikrofonem a jednoduchým 3 tlačítkovým ovládáním na příjem hovorů a obsluhu hudebního přehrávače, která jsou součástí balení. Tlačítko power, kterým se telefon uvádí do chodu a uzamyká celý přístroj najdeme stejně jako konektor na vrchní straně přístroje. Delším podržením tohoto tlačítka se zobrazí nabídka rychlého přechodu do tichého režimu, vibrací, režimu letadla a vypnutí mobilních sítí.
Posledním prvkem, který se nachází na horní straně, je zdířka pro sejmutí zadního krytu mobilu, který odkrývá celou zadní část, jenž je nacvakána do těla přístroje. Poprvé jsem měl z tohoto provedení strach, že ulomím "caplíky", které kryt na místě drží, ale obával jsem se zbytečně. Kryt drží dobře a nemá žádné vůle - dá se snad i do budoucna očekávat, že vrzat nebude.  Na zadní straně mobilu se už nachází pouze 5Mpix objektiv pro fotky a natáčení videa v rozlišení maximálně 800x480. Fotky je možno opatřit bleskem v podobě silné LED diody umístěné vedle objektivu. Posledním prvkem je výstup systémového reproduktoru, který patří ke slabinám přístroje - absence jakýchkoliv bas a příliš vysoké výšky.
Displej je jedním slovem úchvatný. Technologie AMOLED má výbornou presentaci barev a skvělé pozorovací úhly. Na první dojem asi nejvíce zaujme rozlišení displeje a jeho DPI (viz technické parametry). Na displej jsem si umístil krycí fólii proti poškrábání - zatím mám univerzální, kterou jsem musel přesně natvarovat. Stejně tak jsem si nalepil kolečko folie na objektiv, který je nešikovně vystouplý na zadní straně přístroje a tudíž náchylný na poškrábání.
V telefonu nechybí ani ostatní pro android běžné senzory jako polohový a kompas. Opět viz parametry. Rovněž velmi potěší rychlý 1GHz procesor, který se stará o svižný chod přístroje. Nemohu porovnat s ostatními mobily, ale uživatelé se staršími Android telefony si rychlost Desiru velmi pochvalují. Telefon nabízí 576 RAM a 512 ROM, přičemž při koupi spadá na vaše aplikace cca 174 MB v paměti telefonu. (Mapy pro navigace a podobné soubory se nacházejí na SD kartě, jejíž 4GB varianta je součástí balení.)
Váha celého přístroje i s baterií je 135g, což je u tokového přístroje normální a přijatelné. Velikostí patří mezi vetší telefony, ale je vyhovující a dobře se ovládá i jednou rukou.

Objektiv a režim focení
Fotoaparát patří spíše k průměru. Za dobrých podmínek jsou snímky dostačující a nemusíte se za ně stydět. V horších světelných podmínkách a za určitých situací se uprostřed objevuje slabý nádech růžového obláčku. Přisvětlovací dioda je silná, a tak na blízkých objektech může vytvářet přepaly (tedy na fotkách, né na objektech samotných :) ). LED svítilnu nemůžeme použít v režimu videa, což je velká škoda. Maximální rozlišení pro fotografie činí 2592 x 1944 (5 Mpx) a pro video pak již zmiňovaných 800 x 480. 
Software fotoaparátu nabízí několik možných nastavení kvality a obrazu týkající-se ostrosti, kontrastu, sytosti, jasu, vyvážení bílé, různých barevných efektů a nechybí ani geolokace pořízených snímků a detekce obličeje. Digitální zoom je možné použít pouze před natáčením videa nebo pořízením snímku. Velmi vhod oproti ostatním starším modelům přijde možnost ťuknutím na displej určit místo ostření. Pro spoušť fotoaparátu slouží stisknutí optického snímače nebo delší podržení prstu na místě ostření (předostřit se dá pouze ťuknutím). 
Objektiv obecně trpí absencí stabilizace a poněkud rozostřených snímků. Jednoduše řečeno, není to fotomobil, ale poslouží na občasné momentky z cest. Vynucený režim ostření na maximální možnou hodnotu spíše nedoporučuji - kazí dojem z videa, zvláště u slévajících-se objektů -> Viz video. Fotografování a natáčení videa jsem se snažil co nejvíce zoptimalizovat, aby výsledek dával co nejlepší dojem, který jen s Desirem lze dosáhnou. Používal jsem pouze software od HTC, jenž je v přístroji nainstalován. Možná později zkusím jiný software pro fotoaparát, kde si lze nastavit i hodnotu komprese pro jpg snímky. 
Můžete zhlédnou má testovací videa na kanálu YouTube a test fotoaparátu na Flickru.


Jen pro ukázku sem vložím finální podobu nastavení, při kterém budu snímky a videa pořizovat:

  

Systém
Netřeba zde vyzdvihovat kvality a výhody OS Android. V modelu HTC Desire je systém obohacený o prostředí HTC Sense, které neupravuje pouze vzhled prostředí a nabídek v telefonu, ale je zakořeněno hluboko do přístroje a oproti "holému" systému nabízí například provázání kontaktů s různými účty (v různých částech mobilu a aplikací) a synchronizaci s jinými servery + lepší synchronizací s PC. Já to ovšem nepožívám, jelikož mám vše na Googlu a je to nejlepší řešení. Nemohu zde přímo porovnávat holý systém od upraveného pomocí Sense (nemám takové zkušenosti s jinými telefony OS Android), ale jsou takoví lidé, kteří si mobil od HTC kupují právě kvůli Sense nebo nahrávají patřičnou verzi ROM. Já jsem se systémem spokojený, jen je škoda, že u Sense zapoměli / neudělali u kontaktů provázání na fotky z Picasy (Flickr a Facebook nechybí). (Fotky lze ale jednoduše do Picasy přímo z mobilu nahrát, stejně jako kamkoliv jinam.)
Ostatně, co se komu nelíbí, může si nainstalovat aplikaci jinou, jako já v případě klávesnice, jelikož jsem zvyklý na QWERTZ a ty předinstalovaný nabízí pouze QWERTY i při přepnutí na českou verzi.
Systém Android se oproti ostatním OS liší v tom, že aplikace se běžně neukončují - zůstávají běžet na pozadí nebo v paměti RAM, a jsou tak k dispozici pro další rychlé spuštění. Při nedostatku paměti se ukončí poslední aplikace, tedy taková, která nejdéle běžela. Komu se to nelíbí, může si nainstalovat jakýkoliv Taks Manager, jejímž může běžící procesy povypínat dle libosti - třeba jedním kliknutím. -> Doporučuji.
Aplikace se obecně stahují přímo prostřednictvím telefonu pomocí aplikace Android Market, který se zároveň stará o hlídání aktualizací. Instalovat ovšem můžete odkudkoliv z internetu nebo paměťové karty pomocí správce souborů.

Pár postřehů z aplikací
V pátek a o víkendu jsem zkusil navigaci Sygic, která mne velice příjemně překvapila. Naviguje přesně, včas, kvalitně a umí i využívat i jízdních pruhů. Doporučuji. Já už koupím jen nabíječku a držák do auta a budu mít nádhernou plnohodnotnou navigaci.

Potěšila mne také aplikace Google Sky Map, díky níž velice jednoduše najdete, co že to vlastně svítí na noční obloze - stačí jen namířit mobil a jste v obraze.

Nainstalovat si můžete skoro co vás napadne a velké množství aplikací je zdarma. Například OS Monitor, který vás informuje o zátěži procesoru (co a jak procesor zatěžuje), teplotě baterie a další a další. Aplikací je mnoho.

Je toho moc co bych ještě chtěl zkusit, ale není tolik času. V plánu mám vyzkoušení aplikace pro Geocaching, ale to si budu muset najít více času. Třeba o prázdninách.

//občasné zkušenosti můžete také číst na mém Twitteru nebo kanálu Buzz.