Jak zaručeně proti mšicím a biologicky

Mšice mne už delší dobu trápily na chilli papričkách, které od napadení hodně trpěly, nekvetly a shazovaly listy. Zaručených návodů a rad je na internetu plno, stejně jako prostředků (ať už biologických či chemických) proti těmto škůdcům. Nic ovšem nepomáhalo spolehlivě.

Co ale pomohlo nejvíce, bylo otočit papričku do kýble s vodou, trochou Jaru a tekutého mýdla coby smáčedlo. Po hodinové koupeli byly mšice utopené, ale za pár dní (tedy za dva dny) se najednou objevily znovu. Zřejmě zůstaly zalezlé v hlíně, na květináči nebo je obalila vzduchová kapsa, nevím.

Proto nadešel čas na jiné, a to čistě přírodní řešení.
Jelikož nám někdy v listopadu zalezly berušky do baráku, aby zde přezimovaly, nabízela se k jaru metoda vymýtaní mšic jejich přírodním predátorem, zlověstnou beruškou (alespoň pro mšice). Nezáleží už na tom jestli se jedná o naší "českou" sedmitečnou krásku nebo její "americkou" či "asijskou" dravější příbuznou, která se bohužel také postarala dokonce o snížení počtu těch "českých". Mšice chutnají zkrátka všem ...... beruškám.

Řešení je tedy zdá se na světě, ale aby beruška fungovala, zjistil jsem, že více složitější než ji najít, je ji správně odchytit, aby se nevyděsila. Nevím jestli máte vy nějaké zkušenosti s odchytem berušek či jejich vyděšením :), ale přemluvit se nedají a přesto je důležité, aby sama beruška chtěla na předmět, kterým ji chcete donést ke zdroji potravy, vlézt z vlastního rozhodnutí. Když ji totiž vyplašíte, a věřte, že to není vůbec těžké, po přenesení bude jen zběsile běhat po rostlině a co nevidět odletí "do bezpečí".
Pokud tedy beruška sama vleze na vaši "přepravku", stačí ji jen umístit do blízkosti mšic a máte z většiny vyhráno. Okamžitě začne s hostinou. Bohužel i když zběsile brázdí po rostlince coby nepříčetný zabiják, nemá v honbě za potravou žádný systém a vynechává několik listů a větviček, některé vůbec neprohlíží zespodu, zato na jiné leze snad 100x za všech stran. Pro nervy jsem toto pozorování musel přerušit a po několika hodinách jít berušku přemístit a dokonce donést další jako posilu na okolní větvičky.
Za den bylo dokonáno a papričky začaly prosperovat. Nasadily nové lístky, květy a začaly plodit.


Vím ovšem, že řada z vás si už na začátku položila zásadní otázku:
"A kde mám sakra tu berušku shánět!".
Proto kdyby někdo chtěl, mohu pronajmout, za mírný poplatek, už vycvičenou berušku :).


Na závěr ještě menší dokumentace. Obsah níže není vhodný pro děti a slabší povahy :).
Jen omluvte kvalitu fotek a videa, vše bylo pořizováno v méně přístupných prostorách a pouze obyčejným kompaktem.

Porcování za živa:

  

Už je po hostině a nastal čas ze sebe smýt zbytky mšice ve formě nožiček a tykadel:


A zde je pak důsledek léčení:

Aktualizováno:Stejně dobře, jako beruška, poslouží i její larva, která je od vylíhnutí také dravá a živí se mšicemi.
Po dosáhnutí určité velikosti dojde ke zakuklení a během pár dnů k vylíhnutí dospělé berušky.
Pokud tedy uvidíte cokoliv co je vyobrazeno na snímcích níže, zachovejte klid a určitě nic nelikvidujte, ať už se jedná o larvy, kukly či vajíčka.

 

 

 

Na závěr ještě pár videí:Líhnutí z kukly:

Kladení vajíček:

Rozmnožování:

Cyklovýlet: Pro Koperníkovu keš

Ano, konečně jsem si pro tuto dlouho plánovanou keš našel čas a ujel z domova. Nechtělo se mi ale jet přímo, a tak jsem cestou posbíral pár kešek (restů) navíc.

Ačkoliv je "keškobraní" většinou hlavním důvodem mých cyklovýletů, vždy mne tyto krabičky zavedou na místa, kam bych normálně nikdy nezajel a krásu kolem tak neviděl. Takže vlastně plní svůj prvotní účel.

Keška zmiňovaná v titulku byla tak vrcholem dnešního cyklovýletu. Nese jméno obce Koprník a právě jedno z vysvětlení původu názvu je ohledně slavného hvězdáře Mikoláše Koperníka. Jestli je to tvrzení pravdivé už můžeme jen diskutovat, ale já tomu prostě chci věřit. Když jsem se na tomto místě po odlovení kešky posmíval skoro vyschlé hasičské nádrži, málem jsem se utopil, ovšem né v nádrži (to by ani dobře nešlo), ale pitím z cyklistické lahve :). Příště tolik spěchat nebudu. Můj dávivý kašel a sípající zvuk z plic snažíc se nadechnout vyplašil daňky relaxující ve stínu v blízkosti nádrže. Ještě že jsem je stačil vyfotit předem.

 

Smíšení zvuku PC a TV přes HDMI

Dlouho jsem laboroval nad tím, jak docílit výstupu systémových zvuků v PC do kabelu HDMI bez nutnosti stálého přepínání výchozího výstupu zvuku. Vždy když jsem si totiž chtěl pustit nějaký film z PC do televize, musel jsem přepínat nastavení výstupu. Požadoval jsem, aby veškeré zvuky hrály jak z reproduktorů u PC, tak prostřednictvím TV a já bych jen zapínal/vypínal reproduktory a nastavoval HDMI vstup v TV. Hledal jsem a laboroval dlouho, až jsem konečně nalezl požadované řešení.

Konfigurace je prováděna v systému Windows 7 Professional.

1) Otevřte si nastavení zvuku "Zvuk" v "Ovládacích panelech" a zvolte PC reproduktory jako "Výchozí zařízení" a požadovaný HDMI výstup (v mém případě Sony TV) jako "Výchozí komunikační zařízení".

2) Na kartě "Záznam" klikněte pravým tlačítkem myši a povolte "Zobrazit odpojená zařízení" a "Zobrazit vypnutá zařízení". Měla by se nyní zobrazovat položka "Směšovač stereo", kterou nastavíte jako "Výchozí komunikační zařízení". (Pokud stejně jako já používáte ještě mikrofon, nastavte jej jako výchozí.)

3) Na položce "Směšovač stereo" zvolte "Vlastnosti" a přepněte na kartu "Poslouchat". Zde vyberte požadovanou položku (v mém případě Sony TV), zaškrtněte "Poslouchat toto zařízení" a potvrďte.

Nyní by mělo vše fungovat dle původního požadavku. Nastavení se ovšem může lišit dle systému a hardwaru, ale princip by měl být stejný. Snad tento postup pomůže i vám.

Cyklovýlet: Okolí Čejetic

S cílem projet snad všechny ulice v Čejeticích jsme opět s bráchou vyjeli, deštěm smáčenou a velmi známou, cestičkou podél Jizery.

Zprvu jsem ovšem využil situace a zaběhl ještě do práce pro (pro mne životně důležité :)) stravenky. Následoval výšlap známého stoupáku a hledání první indície. Nález byl velmi rychlý a zřejmé také bylo jak bude následovat. Neztráceli jsme čas a rychle se (díky kolu) posouvali po dalších a dalších ulicích, jenž nás v polovině cesty zanesly opět pod výše zmiňovaný stoupák, který jsme chtě nechtě absolvovali znovu, abychom nahoře zjistili, že buďto jsme udělali chybu nebo další indície na místě chybí. Jelikož pátrání po indíciích bylo jednoduché, zkoušeli jsme najít jinou nebo nejlépe tu samou indícii na správném místě. S jedinou následující indícií jsme postrádali 2 (snad né moc důležitá) čísla potřebná do finálních souřadnic. Konec shánění informací nás naštěstí mile překvapil, jelikož dvě chybějící čísla nebyla tak důležitá. Jedno bylo nutné vyzkoušet na místě (počet maximálních pokusů 10) a druhé vlastně ani nebylo tak potřeba, tudíž brácha vyřkl jednoznačně: "Dej tam třeba trojku". Střelba od boku byla nakonec přesnější než bychom očekávali, neboť s údivem sledovaná pozice finálky byla neskutečně přesná.

Pro další plánovaný cíl jsme už nechtěli absolvovat další, daleko horší výšlap, a tak jsme raději volili delší cestu po rovině s odměnou sjezdu serpentin ve Vinci. Celou dobu jsme v okolí Česany, Čejetic a hlavně cestou na Bukovno potkávali asi tři nové Škody Rapid na černých značkách a na "efkách". Klidnou cestou mezi Bukovnem a Vincem už naštěstí nic nejezdilo, a tak jsem si konečně užil relaxační jízdu za zpěvu slavíků a s odměnou v podobě "drive-in" keše.

Cyklovýlet: Propast

Odpolední krátkou vyjížďku v parném počasí jsem absolvoval pro jednu novou a jednu dlouho odkládanou keš, jejíž lokaci nese i název příspěvku.

Začali jsem s bráchou na mnou odlovené kosmonoské kešce v klidné lokaci s výhledem na město. Tady jsem se trochu nudil, než brácha konečně pochopil moje nepřímo vyřčené nápovědy :). Zplaveni horkem, vyjeli jsme směr koupaliště v Kosmonosích, ale místo vody nás chladil pouze lesní stín a z upadání vedrem mne dostávala létající klíšťata (tyhle potvory fakt nesnáším). Po chvilce hledání nalezeno a pro změnu se hledala cesta kudy k propasti, abychom nemuseli znovu šlapat kopec :). Nakonec se logické odvození podařilo zrealizovat po polní cestě. Tajuplný hlas ducha místní keše mi opět zněl v hlavě hledajíc potřebnou indícii jsme na místě strávili zhruba 25 minut. Jelikož ani brácha, který již dříve sám a bez nápovědy indícii nalezl a nyní nebyl úspěch schopný opakovat, prozradil mi souřadnice finálky, pro kterou jsem si vyšlápl a vylezl snad tou nejhorší cestou.
Propast si budu ještě dlouho pamatovat, a to ani nemluvím o obyvatelích keše...

Cyklovýlet: Keškobraní

V sobotu jsem si jen vyjel (jak už název napovídá) pro pár kešek a jelikož se mi nějak nechtělo domu, vzal jsem to omrknout na další známá i neznámá místa. Po Bakově jsem měl za cíl Cimrmanův most, kde se na-rozdíl od ostatních míst vlastně najít keš nepodařilo. Ani ne tak vzhledem k uložení, ale přiznám se, že jsem hledání po chvíli co jsem obhlédnul terén sám vzdal. Nechtěl jsem totiž nechat nezamčené kolo na parkovišti u Kofoly a jít hledat na strmý břeh u Jizery nějakou tu skrýš. Tak snad příště až bude někdo hlídat kolo.
Při zpáteční cestě jsem to už skoro tradičně vzal na Klokočku doplnit tekutiny a přemýšlel nad další trasou směrem k domovu. Jelikož mne už trápil hlad :) a na trase kterou jsem si vyhlédl předělávali silnici, jel jsem zpět starou známou cestou s menší zastávkou na Bakovském nádraží omrknout točnu, o které jsem neměl tušení.

 

Cyklistická trasa 1661653 - powered by Bikemap 

MapFactor Navigator - nejlepší offline navigace zdarma

Z placených a z mého hlediska nejlepších navigací jsem dříve používal Sygic Mobile Mpas 10 a později Sygic Aura. Už tenkrát jsem ale hledal něco co by bylo kvalitní, zdarma a zcela offline (je to vůbec možné?). Možná ano, narazil jsem totiž na stránky mapFactor, kde mé požadavky splňovaly, ale vzhledem k využívání Sygic Aura jsem vše ostatní nechal zatím bokem. Až do teď, když už Sygic v mobilu nemám a bojuji s místem pro instalaci aplikaci (ano, ROOT zatím nemám), jsem sáhl po této možnosti.

Navigací, které jsou zdarma sice přibývá, jsou kvalitní, ale ne zcela offline i když to o sobě tvrdí. Například Google Mapy nebo Locus, který také mám a často využívám ve svém telefonu, navigují offline, ale obě zmíněné aplikace potřebují pro výpočet trasy připojení k internetu, až pak jsou skutečně offline. Tudíž pro mne nepoužitelné na cestách.

Teprve MapFactor Navigator je pro mne tou opravdovou offline navigací zdarma, na kterou se mohu spolehnout. Využívá mapové podklady celého světa z OpenStreetMaps, které jsou měsíčně aktualizovány a zcela zdarma.
Aplikace zdarma, kvalitní mapy zdarma, offline navigace, offline výpočet trasy, hlasové navigování a další pro mne už drobnější funkce mne přesvědčily, ale bál jsem se velikosti aplikace. Bojuji už s místem a instalační soubor o velikosti 4,6 MB mne poněkud strašil. Mapy ČR (cca 170 MB) se ukládají na SD, což je v pořádku, aplikaci mohu částečně také přesunout na SD, ale každá aplikace v telefonu zanechá větší nebo menší část podle toho jak je app napsaná. Navigator ovšem v telefonu zabírá pouze 780 kB, což je naprosto skvělé.

Kvalitu navigování jsem měl možnost vyzkoušet při jízdě autem z Kutné Hory do Mladé Boleslavi. Rád bych předem poznamenal, že aplikace je ve fázi beta, takže není vše úplně optimální. Navigace ale v mém případě fungovala bez problému a dovedla mne k cíli, což je zde to nejdůležitější. Vykreslování pozice bylo přibližně o 2 sekundy zpožděné oproti reálné pozici, ale myslím, že obdobně je na tom i Sygic a při navigování to nebyl problém - odbočky byly hlášené včas.

Poznamenal bych ale pár připomínek, které mi vadily a nerad bych se s nimi potýkal.
Nejprve mne zarazily hlasové příkazy, které byly takové moc syntetické a jiné se stáhnout nedají, ale daly se poslouchat, to už mi více vadila hlasitost, kterou jsem měl nastavenou na 100% a musel jsem napínat uši, abych vůbec rozuměl. Pravda při otevřeném okně je okolní hluk větší, ale se Sygicem jsem s tím problém neměl. Ze zvuků mi dále připadal hrozný alarm na upozornění u překročení rychlosti, proto jsem toto varování raději vypnul a od té doby mi stále při navigování blikala po celé trase dopravní značka s 50-ti km/h.

Naopak se mi moc líbí použití OSM map, které ve svých datech mají všelijaké drobné cestičky což je vhodné při výběru profilu Cyklista nebo Pěší. Pokud se někomu nelíbí přesnost map nebo mu dokonce chybí nějaká ulice či objekt, může jej do map přidat, čímž zároveň pomůže i ostatním uživatelům OSM map (v tom je právě síla OSM map). Já měl spíše opačnou zkušenost, po cestě jsem totiž narazil na silnici, která byla ve výstavbě a stejně tak na mapě označena, tudíž navigace správně naváděla na objezdy podle aktuální situace.

Více jsem bohužel během jízdy nestihl, ale rád bych navigaci vyzkoušel ještě na kole.