I přes velmi větrné počasí, na které jsem cestou několikrát nadával, jsem se vydal na tento okruh začínajícím v Kosmonosích u první Sudoku keše. Jelikož tato byla zrovna z těch nových, poštěstilo se, že jsem ji nemusel hledat. Když jsem se totiž blížil na předem spočítané místo a čekal až se chytne GPS, uviděl jsem rodinku kešařů jak hoduje nad nalezenou krabičkou. A to doslova. Spolu s piknikem spojili hledání keše. Vystál jsem si tedy frontu na zalogování a šel se podívat kde vlastně byla :).
Další zastávkou byla už loni párkrát navštěvovaná a té doby vždy ukradená krabička u Lorety, kterou se mi konečně povedlo odlovit. Hurá!
Následujícím cílem byla už tématická sudoku keš v Řepově. Celkem klidnou a příjemnou cestu z Kosmonos mi znepříjemňoval silný vítr, díky kterému jsem byl nucen silně šlapat i z kopce, o jízdě do kopečka raději nemluvě. Dokonce i boční nárazy větru mne snad díky trojúhelníkové taštičce v rámu vychylovaly z kurzu. Ale dojel jsem šťastně do cíle a tlačil své kolo po nikam nevedoucí cestičce na místo určení, kam mi ukazovala šipka. Snad kdybych neprocházel kolem jedné rodinky, která si za neexistujícím plotem dělala piknik, nepřipadal bych si tak podezřele. Ale povedlo se, snad si mysleli, že jsem si za jejich pozemek šel ulevit :).
Jemnická sudoku už byla v naprostém klidu, tedy pokud pominu fakt, že jsem se při cestě k ní nemálo odřel.
Poslední plánovanou zastávkou byla už jen jedna mysterka z Numericusu, která se nacházela opět na klidném a krásném místě. Škoda jen, že když jsem tudy projížděl loni, neměl jsem ještě vyluštěno.
Rozplánované jsem měl i další keše, ale indície jsem nenašel nebo se mi nechtělo ve frekventovaném místě nechat opuštěné kolo. Tak snad příště.
Cestou zpět jsem ještě zavítal na kraj do Choboteckého lesa, jestli by to stálo za projížďku. Myslím, že tuto nezmapovanou část někdy projedu :).
Žádné komentáře:
Okomentovat